Znakujeme již několik měsíců

A přesto to nevypadá tak, že by Jeník znakoval vše, co má na srdci. Aktivně používá maxim. 10znaků - přesto si stále užívám tu skutečnost, že je znakování nedílnou součástí našeho života. Máme za sebou relativně aktivní léto, mezi mnoha cizími lidmi - a právě i rodinami s menšími či většími dětmi. Opakovaně jsem zažila nádherný pocit z toho, že si s Jeníkem rozumíme tak, jak se nedaří ostatním rodičům s jejich dětmi. V úvodním proslovu autorek je zmíněn fakt, že "znakující děti přitahují k sobě z okolí lidi pozitivně laděné". Ano, ano, ano. Naprosto to souhlasí. Ve chvíli, kdy se na někoho Jeník usměje a například ukáže znak pro auto. Není člověka, který by se nezačal zajímat nejen o osobu naší malé příšerky, ale také o způsob vzájemné komunikace.
Kdo znáte příběh z úvodního semináře o horečce - tak stejným způsobem na mě Jeník právě včera foukal, když měl horečku.
I když to bude možná znít jako propaganda - vzhledem k tomu, že jsem instruktorka - jsem nesmírně vděčná za ty nádherné pocity, které ve mě pohled na znakujícího Jeníka opakovaně probouzí. Uspokojení z toho, že se mu snažím dávat ze sebe maximum. A samozřejmě ohromné množství lásky.
Ale to přeci znají všichni rodiče. Jen jsem se o to s vámi všemi chtěla podělit.
A kdybyste měl někdo nějaký jednoduchý, tudíž geniální, tip na znak pro vodníka, budeme nesmírně vděční