jde nám to od ruky

Máme velikou radost z našeho znakujícího syna,že se musím opět pochlubit.Před třemi měsící(Vojtíkovi bylo 9 měsíců) bylo naše znakovaní teprv v plenkách.Nyní jsme se neuvěřitelně rozjeli.Pořád ještě nemá ručky tak šikovné jako my dospěláci a bráška-ptáčka neukazuje jen dvěma prsty,ale podobně jak světlo,kočičku taky nechytí fousek prstíky,ale celou pěstičkou od tváře...nevadí ,hlavně,že si rozumíme.je to naprosto užasné jak nás už chápe.Dnes Vojtíkovi po koupání povídám:"vyčistíme zoubky?" a než jsem udělala znak, podíval se směrem po kartáčku a ukázal mi znak pro čištění zoubků sám.Ukazujeme pejska,světlo,kočičku,opici, rybku,ptáčka,zvoneček(když chce zacinkat se zvonkohrou),kojení(řekne ko,ko a ukáže na prsa),motýla(zatím ukazuje jen jednou ručkou).Na jídlo už se naučil říkat ňam,ňam takže tento znak se ani moc neuchytil.Je opravdu vidět jak začíná být teď kolem jednoho roku svého věku šikovnější a šikovnější.Taky má radost,že nám ukáže a my ho chápeme.Je to prostě zážitek pro nás i pro něj.

Milá Vendulo, z celého srdce Vám gratuluji - ne k novým znakům - ale k tomu, jak si znakování jako takové užíváte:o) To je vlastně podstata celého snažení - samozřejmě se dorozumět, ale užívat si vzájemně jeden druhého. Vždyť to, že máte radost z každého znaku, Vojtík vnímá a je to největší štěstí, které mu můžete dát. Prožívali jsme to doma naprosto stejně, takže vím o čem mluvím:o)