Začali jsme už od 5ti měsíců - osobní zkušenosti instruktorek

Chci se podělit s ostatními "znakujícími" rodiči o naši osobní zkušenost. Jeníkovi udeřil sedmý měsíc a znakujeme od jeho cca pěti měsíců. Začala jsem nejdříve "jídlem" - je to chlap a vše mu prochází žaludkem:o) Takže "jíst" a "mlíko" rozumí 100%. Přidáváme i "pít". Dále rozumí znaku "hotovo" - protože to pro něj znamená většinou konec trápení a mučení (čištění uší, nosu nebo vysávání nosu). Zkouším i méně zajímavé znaky - kačena, auto, medvěd - ale tam jen vím, že pozoruje, co dělám. Reakce zatím žádná. Což chápu - jídlo je přeci jenom důležitější a nejen v tomto věku:o)

Musím se podělit o dnešní aktuální zkušenost z procházky - bylo krásně, takže tady u Labe to bylo téměř jako na lázeňské promenádě - a v tom davu jsem se proplétala s kočárkem a Jeníkovi ukazovala a znakovala - světlo, ptáčka, kačenu...No, vzbudili jsme docela haloooo. Asi se nenašel člověk, který by se neotočil a neujistil se, cože to v tom kočáru vlastně mám - jestli tam opravdu je mimino:o) Jen na co si stále jaksi netroufám, je znak pro psa - na veřejnosti

Jeníkovi je 7 měsíců a každý den pozoruji, jak si všímá světa kolem sebe. Teď máme spolu týden jen ve dvou - a všimla jsem si, že mé ruce sleduje čím dál tím víc jak ostříž, když spolu o něčem mluvíme nebo si ukazujeme (zvířátka, pití atd.). Dokonce ve chvíli, kdy vyslovím konkrétní slovo -například světlo a nepřidám ruku - tak se na mě udiveně podívá, kde jsem tu ruku zapomněla